Moderní textilní oblečení pro dálkové cestování na motorce.

Vše, co jste chtěli vědět o textilních materiálech, membránách, laminátech atd...

 

Cílem tohoto článku je seznámit vás s moderními textilními materiály, které se používají na výrobu motocyklového oblečení určeného především pro dálkové a případně i adventure (dobrodružné) cestování. Nebudete se tedy zabývat koženým oblečením ale textilem.
Kůže je asi nenahraditelná v oblasti silničního sportu ale pro účely cestování moc vhodná není a to ani v případě, kdy jde o úpravu s membránou a perforací pro zvýšení prodyšnosti. Nicméně v určitých konkrétních aplikacích se také používá i na adventure a offroad aplikace - ale většinou jen jako materiál na zesílení konkrétní části oděvu. O tom si řekneme něco dále.

Zpátky k textilu. V principu jsou textilní oděvy vyrobené z textilních vláken.
Vlákno je ohebné, pevné a především se spřádá na rozdíl od střiží, ze kterých se vyrábí například netkané textilie a různé kompozity. Vlákna pro motocyklové použití bývají vyrobena z polyamidů, polyethylenu, polyesteru nebo polypropylenu.
I když existuje řada dalších - například strečové materiály z elastických vláken. Nebudeme zabíhat do zbytečných podrobností - stačí vědět, že jednotlivé materiály resp. vlákna ze kterých jsou vyrobené, se dost zásadně liší funkčními vlastnostmi, odolností..
... a také cenou. Je celkem jasné, že látka s vetkanými kevlarovými vlákny bude dražší než bavlna napuštěná voskem. Způsob tkaní spřádaných svazků vláken (typ útku) může zásadně ovlivnit funkční vlastnosti celého oblečení - např. mnohonásobě zvýšit prodyšnost. Úpravou materiálu se dá dosáhnout radikálního zvýšení odolnosti proti vodě ale naopak snížit prodyšnost třeba až na nulu.

Materiály zásadním způsobem ovlivňují funkčnost, komfort a do značné míry i střih a použitelnost konkrétního oblečení. Z prodyšného síťovaného materiálu vyrobeného z aramidových vláken se dost dobře nedají udělat kapsy a pokud ano, tak jsou velmi nepohodlné. Super odolné látky se neohýbají volně ve všech směrech a jejich použití např. na vnitřní straně rukávů snižuje pohyblivost a komfort. Nejprodyšnější látky mají nulovou odolnost proti větru a dešti atd.
Zkrátka oblečení je plné kompromisů a protichůdných vlastností, které se musí nějak vyrovnat aby se dosáhlo optimálního stavu. A člověk musí vědět, na co, na jaký typ cestování a v jakých podmínkách bude oblečení nejčastěji potřebovat. Jistě jde jezdit po městě v textilním kompletu určeném do pouště ale asi to nebude nejpohodlnější řešení pokud člověk jede něco vyřídit na poštu, do banky a na úřady. Džíny s kevlarem a vyndavacími protektory doplněné kratší bundou se zcela prodyšnými panely bude asi v rozpáleném městě lepší volba než chráničová košile a enduro bunda. A naopak oblečení určené na ježdění "kolem komína" a na kávičku ve městě nebude asi ideální na dvouměsíční cestu na Pamír.

 

Co vlastně chceme od textilního oblečení?

Docela protichůdné požadavky. Podívejte se na to:

V první řadě nás má oblečení chránit proti vlivu počasí - větru, dešti, chladnému vzduchu, příliš horkému vzduchu. A také nás má chránit v případě nehody - aby nedošlo ke zranění našeho těla
- oblečení o kterém se bavíme totiž ve většině případů nese chrániče, které chrání klouby - lokty, ramena, kyčle, kolena, záda apod. Pokud by se po pádu rozpadlo, chrániče by nedržely na svém místě a byly by k ničemu. (Na chrániče se podíváme podrobně v některém příštím článku). Navíc při tření o zem..... nebo asfalt... vzniká teplota, která se projeví třeba nepříjemným zraněním kůže ... doslova spálením. Takže kvalitní oblečení je účinné nejen při vlastním nárazu těla do země ale i při následném tření těla o zem než po pádu zastaví. A některé materiály se při tomto tření doslova roztaví a připečou k pokožce, což není nic, co by si člověk asi přál.
Další co od oblečení budeme chtít je takzvané "cargo" - určitě máme spoustu věcí, které si chceme někam strčit - od kapesníků, dokladů, peněz přes náhradní rukavice až třeba po mobil.
Takže oblečení by mělo mít nějaké kapsy, které ideálně nebudou plné vody po prvním dešti. Další požadavek je, aby to nevážilo tunu - aby oblečení bylo co nejlehčí. A přitom co nejodolnější...
Přitom to oblečení musí být pohodlné, rozdíl mezi sportem a cestováním je mimo jiné i v tom, že při cestování jsme v tom oblečení od rána do večera, 7 dnů v týdnu a třeba celý měsíc nebo půl roku a nebo několik let - v případě cestovatelů na cestě doslova kolem světa! Oblečení pro cestovatele musí být naprosto univerzální. Musí být nakolik pohodlné a neomezující, že se v něm dá jít na prohlídku hradu, půl dne fotit v pralese nebo opravovat motorku. Je jasné, že vyrobit dokonale prodyšné a přitom voděodolné, velmi lehké, komfortní a skvěle padnoucí oblečení plné kapes, které ale vydrží jakékoliv pády na silnici i v terénu, je doslova nemožné. Vždy se bude jednat o kompromis různých parametrů pro daný účel - oblečení odolné proti dešti asi nebude tak lehké jako dres a materiály které chrání při pádu jsou těžší než ty, které bezvadně větrají ale při pádu se roztrhají. Prostě je to kompromis a člověk si musí vybrat ty parametry, na kterých mu záleží a obětovat třeba tu váhu.
Oblečení by také mělo být opravitelné, což je problém v případě např. kevlarových nebo aramidových úpletů a je potřeba pamatovat na to, aby výrobce měl zajištěný dostupný servis, který provádí i mimozáruční opravy. Je překvapující, že někteří výrobci vůbec mimozáruční servis neposkytují. Prostě pokud si zákazník oblečení poškodí, má ho podle nich vyhodit a koupit si nové. Jiní výrobci nejenže na vlastní oblečení poskytují dlouhou záruku - třeba i deset let nebo dokonce doživotní ale nabízí i cenově přijatelný a celkem rychlý mimozáruční servis, který opraví poškození po havárii tak, že to nejde vůbec poznat.

Speciální cestovatelské oblečení nemá zase tak dlouhou historii. Ještě před 20 lety se jezdilo v oblečení, které vypadá jako na choppery. Chrániče byly neznámá věc. Lidem bylo v horku vedro, v zimě zima a v dešti byli promočení. Vývoj v této kategorii začal inspirací oblečení, které používali závodníci na Dakaru. Když se podíváte na první textilní komplet BMW Rallye, tak to byl prakticky stejný textil, jaký používal závodní tým BMW na rallye Dakar přibližně před 15 lety.

Jak se vyvíjela celá kategorie motocyklů na dálkové a enduro cestování - v čele s BMW GS a KTM Adventure, tak se vyvíjelo i oblečení. Prakticky každý výrobce včetně nejzapadlejších dílniček v Pákistánu dneska vyrábí něco na "adventure", protože to je velmi dynamický trh a lidi tohle oblečení chtějí. Ne každý výrobce ale má zkušenosti a okopírovat nějakou bundu a kalhoty jen podle obrázků není totéž jako opravdu mnoho let vyvíjet a testovat optimální kombinaci materiálů a střih.

Mnoho lidí si kupuje oblečení podle toho, že jim to doporučil kamarád. Ale on přitom třeba nechce, abyste jezdili v něčem lepším než má on. Možná nechce přiznat chybu, že si nekoupil úplně ideální věc. Na dobrodružných cestách v extrémních podmínkách se neustále setkáváme s tím, že lidi jedou v naprosto nevhodném oblečení a jsou přesvědčení o tom, že je úplně perfektní. Pak jsou i díky tomu unavenější než by mohli být, vypijí mnohonásobně víc vody, začnou víc padat a nemají pak ani chuť pokračovat. Přitom komfort za všech situací zásadně ovlivňuje jízdu - pokud je člověk promočený a je mu zima a má před sebou stovky kilometrů v lijáku, je mnojem větší pravděpodobnost, že udělá nějakou jízdní chybu, která může skončit špatně. Přitom stačilo nenechat si "poradit" někým, kdo má zkušenost leda tak s cestou na místní sraz, kde oblečení testuje na odolnost proti polití pivem. Bohužel to samé platí i o prodavačích v mnoha motokrámech, kteří nemají vůbec zkušenosti s dálkovým nebo adventure cestováním a řídí se podle toho, co zrovna prodávají nebo spíš tím, na čem mají větší marži a čeho se nutně potřebují na krámě zbavit. Jinak by se nestávalo, že jezdec v polyesterovém enduro kompletu s napodobeninou chráničů nadává na popáleniny po pádu ve vysoké rychlosti na silnici a naopak zhroucený jezdec v totálně propoceném silničním oblečení bez účinné ventilace vypije zásoby vody celé party na pár kilometrech těžkého pískového úseku někde v Maroku.

Mnoho lidí si kupuje oblečení prodávané  s logem výrobce motocyklů (v drtivé většině případů nejde o výrobky těchto výrobců ale tzv. OEM výrobu) protože jsou přesvědčení, že to je to nejlepší. Zejména majitelé nových motocyklů, kteří se vrací k motorkám po mnoha letech, se nechávají ovlivnit prodavačem motocyklu, který jim doslova vnutí své "značkové" oblečení za desítky tisíc. A ti lidé jsou pak nešťastní, když zjistí, že to rozhodně nebyla nejlepší volba a že jejich oblečení je nejenže z neznačkových a nekvalitních materiálů (velmi často z polyesteru), má kompromisní chrániče a pofidérní membránovou vložku neznámého asijského výrobce, ve které se člověk tak akorát potí. A jakékoliv poškození se nedá řešit, protože výrobce motocyklů pochopitelně oblečení neopravuje. Bohužel ty peníze už utratili a někteří nad tím mávnou rukou a prodají ho za polovinu ceny dál a koupí si něco, co opravdu funguje ale někteří prostě nemají na nákup nového a tak jezdí i v tom, co za ty peníze rozhodně nebylo ideální.

Bylo by dobré upozornit na jednu zajímavost - jen velmi málo šéfů a vrcholných představitelů firem, které vyrábí textilní oblečení na motorku jezdí skutečně na motocyklech. A jen nepatrné množství jezdí tak, že tráví několik měsíců v roce zkoušením a cestováním v naprosto stejných podmínkách, v jakých ho budou používat potom jejich zákazníci. Považujeme to za obrovský rozdíl, když majitel firmy s 25 letou historií sám jezdí adventure motocykly v terénu, od rána do noci chodí oblečené v textilním kompletu který firma prodává a v katalogu je namísto usměvavých modelek a modelů vyfocený on s manželkou v reálných podmínkách někde v zemích třetího světa. I takové věci svědčí o tom, jak ten výrobce přistupuje k návhům, zkoušení a vývoji svých výrobků resp. výrobků, které si pak nechává vyrábět specializovanou továrnou. Bohužel mnoho zákazníků se nechá ovlivnit reklamními záběry dakarských jezdců v oblečení XYZ, kteří ale nafotí záběry a nechají se odvézt klimatizovaným obytným autem do civilizace a jen málokdy skutečně v takovém oblečení někde jezdí. Je zajímavé zjistit na výstavách, že produktoví specialisté různých výrobců vůbec na motorkách nejezdí a pokud ano, tak naprosto jiné kategorie než nás zajímají. Nemají sami vůbec žádné zkušenosti s každodenním používáním vlastních výrobků a hrozně se diví, proč se nám nelíbí malé ventilační otvory nebo různé konstrukční nesmysly, které evidentně navrhoval někdo, kdo nemá s dálkovým a adventure cestováním vůbec žádné nebo jen minimální zkušenosti. Obvykle slyšíme - zákazníci tohle chtějí, všichni to tak dělají, to je moderní trend. Ale nás nezajímají trendy ale funkčnost!
Nezajímají nás názory zákazníků, kteří v oblečení budou jezdit do práce a z práce někde v Holandsku. Zajímají nás názory zákazníků, kteří v tom oblečení pojedou tisíce kilometrů přes celou Evropu, budou týdny trávit v horku v poušti nebo v tropických podmínkách nebo naopak v náročném počasí v Patagonii apod. Je s podivem, jak málo výrobců se skutečně specializuje na tuto kategorii, když všichni chtějí v této kategorii prodávat a téměř všichni "adventure" oblečení vyrábí a nabízí.

Jenže jak poznat kvalitní výrobek od nekvalitního?

Začít se musí už od těch textilních vláken. Nejsou totiž stejně odolná. Některé materiály se velmi rychle taví. To znamená, že už po několika metrech klouzání po pádu dojde k propálení a budete drhnout po zemi vlastní kůží .. na které budou natavené zbytky toho materiálu, což je ještě horší.
Protože výrobcům (a také zákazníkům) jde o hmotnost oblečení a komfort nošení, není možné udělat oblečení jako brnění. Nikdo nebude nosit bundu, která nejde při rychlostech do 250km/h třením prodřít ale bude vážit 15kg.  Takže výrobci musí volit kompromis mezi odolností, pohodlím a hmotností. Odolnější materiály bývají méně ohebné a méně pohodlné.
Tudíž konstrukce jednotlivých panelů - což jsou jednotlivé kusy látky ze kterých je sešitá třeba bunda - se skládá z více odolnějších materiálů tam, kde je to potřeba a pohodlnějších panelů tam, kde je potřeba komfort a méně odolnost ... třeba vnitřní strana rukávů v ohybu ruky apod.
Jinak velmi často se setkáte s označením takzvané "denzity" materiálů. Ve skutečnosti se jedná o jemnost vlastní příze. V Evropě se více používá jednotka Tex, ve světě pak jednotka Denier (dinjer) nebo zkráceně den nebo jen D. V podstatě jde o údaj, kolik váží 9km dané příze (tedy vlákna) gramů. Jednotka TEX je to samé ale vztaženo k jednomu kilometru příze. Tato jednotka se uvádí také poměrně často - zejména mimo USA.
Takže když vidíte v katalogu údaj že lokty jsou vyztužené látkou 840D, tak to znamená, že 9kilometrů příze ze které je utkaná ta látka, váží 840g. Pro představu - hedvábí by mělo hmotnost 1g.

Jak jsme již říkali, velmi důležité je kromě jemnosti také vlastní vlákno. Některé polymery, které se na výrobu textilních vláken používají, jsou velmi pružné a mají dobrý poměr hmotnosti ale mají velmi nízký bod tání. Například původní patentovaný Nylon firmy DuPont má pevnost 5.2 (na jednotkách teď nezáleží), což je přibližně dvojnásobek bavlněné látky stejné měrné hmotnosti. Už jen silon, který je vyráběný jen s minimální úpravou aditiv má vyšší pevnost ale má nižší teplotu tání. Od konce osmdesátých let se na výrobu nejrůznějších textilních výrobků začal používat materiál Cordura, který vycházel z patentu DuPont nazvaného Rayon, který se používal už za druhé světové války. Registrovaná ochranná známka patřila DuPontu, který licenci prodal firmě Invista. Cordura je vylepšený nylon a příměsi dalších látek, které zvyšují odolnost a teplotu tavení. Invista neustále Corduru vylepšuje ale stále zachovává její název.

Bohužel v mnoha zemích, kde se vyrábí tisíce kontejnerů motocyklového oblečení denně za nejnižší možnou cenu, nejsou materiály to, jak se tváří a používají se napodobeniny úplně všeho - zipů, knoflíků, chráničů až po vlákna, ze kterých se tam vyrábí napodobeniny známých materiálů. Oblečení vybavené trsem visaček neznamená nic, visačky si tam může dát každá dílna jak je napadne, zájmy Invisty na většině evropských trhů nikdo nechrání a protože se nejedná o napodobeniny vlastních výrobků určitých výrobců, tak nikdo neřeší, že si lidi kupují oblečení vyrobené z látek, které nemají mnoho společného s tím originálním materiálem. Hlavně aby to bylo levné.
Pokud vynecháme (především asijské) napodobeniny, pak je originál Cordura docela odolná a v nižších gramážích poměrně komfortní ale není sama o sobě příliš odolná proti dešti. U výrobků jako jsou tašky nebo tankbagy se to řeší zátěrem z rubové strany buď polyuretanem nebo teflonem apod. Pro zajištění opravdu maximální prodyšnosti se vyrábí speciální typ úpletu - pod značkou Cordura AFT. Tento materiál je tak prodyšný, jak je to jen možné ale současně je pevný, jako klasický úplet. Naopak corduru je možné vylepšit například o aramidová vlákna, která mají vysokou teplotu tavení - určitě jste již slyšeli třeba o Kevlaru nebo starším Nomexu s bodem tání přes 500°C.
Odolnější cordurový materiál s vyšší denzitou už není prodyšný ani moc komfortní. Cordura není pružná, celkem snadno saje vodu a bohužel i pot. Aby se zvýšil komfort, musí se odvětrávat pomocí větracích otvorů se zipy a síťkami. To pochopitelně neplatí pro speciální úplet typu AFT nebo Air, kde je prodyšnost naopak maximální. Při použití při teplotách nad 30°C je standardně tkané cordurové oblečení již za hranicí komfortní zóny a bez větrání nepoužitelné. Komfort dále snižuje množství kapes ... což je věc, kterou cestovatelé mají rádi...

Prodyšnost:

Protože kapsy jsou buď dvojité nebo mají podšívku a materiálu je v místě kapes víc. Někteří výrobci dělají vnitřek kapes z nepromokavé látky, která je ale obvykle také zcela neprodyšná a dvě dolní a dvě horní kapsy na přední straně bundy znamenají dost podstatné snížení komfortu co se týká prodyšnosti oblečení. Při propocení nebo promočení je Cordura prakticky neprodyšná. Nicméně její snadná opravitelnost, velká odolnost, nabídka barev a jejich stálost je důvod, proč je mezi kvalitními materiály pořád nejpoužívanější. Nicméně vyšší cena než polyesterové úplety znamená, že není možné vyrábět bundu nebo kalhoty v takové cenové relaci, aby to konkurovalo levným napodobeninám nebo ještě levnějších kompromisním materiálům.
Kvalitně ušité kalhoty z originálního materiálu prodávané pod 100EUR - to prostě nejde. Ale když se vezme levná látka, levné zipy, levné nitě, ušije se to v zemi, kde je levná práce a nikdo neřeší jestli to nevyrábí děti a opatří se to napodobeninou chráničů a někdo toho koupí celý kontejner, tak se pak na trhu objevují nejrůznější komplety, které jsou fakt levné ale to už je snad lepší jezdit ve staré kožené bundě a počítat s tím, že při pádu dojde ke zranění než jezdit v něčem, co vypadá jako že člověka ochrání a pak na vlastní kůži zjistit, že všechno je jinak.

Zpátky k prodyšnosti - pokud potřebujeme vyrobit oblečení, které bude maximálně prodyšné, zmínili jsme jiný typ úpletu z Cordurových vláken - AFT nebo nyní nazývané Cordura AIR, kde je prodyšnost velmi velká a pevnost a odolnost látky je velmi vysoká. Bohužel materiál AIR/AFT se vyrábí jen v omezeném počtu barev, není běžně dostupný pro výrobce, kteří na jeho zpracování používají odlišné stroje a postupy výroby a látka sama o sobě je drahá. Drtivá většina výrobců oblečení z AFT nebo Cordury AIR jí kombinuje s normální cordurou a to v různých poměrech. Bohužel zákazníci především ve východní evropě se dívají jen na dva údaje - značky a slevy. Takže pokud výrobce ušije normální bundu třeba z běžné Cordury a do přední části všije dva úzké proužky z Cordury AFT jako "větráky" a v reklamě uvede, že se jedná o oblečení z materiálů Cordura a Cordura AFT, tak má v zásadě pravdu ale je to na zákazníky tak trošku podvod, protože té funkční AFT cordury tam je třeba 1% celkové plochy. Ale lidi se dívají na tu značku a už si neověří, jestli je z ní 100% nebo 50% nebo jen proužek. Hlavně že tam je to logo a oni mají "to nejlepší" za super nízkou cenu podpořenou třeba supermarketovou slevou. ... to znamená že se zboží uměle napálí třeba na dvojnásobek a pak se prodává se slevou 30% nebo 50% a lidi mají dojem, jak výhodně to koupili ale netuší, že výrobce nebo prodejce na tom pořád mají normální marži.

Dalším řešením prodyšnosti jsou takzvané "meshe" - čti "meše".

To jsou síťoviny, v drtivé většině případů vyráběné z různých polyesterů nebo jejich kombinace s polyamidy obvykle v poměru 70/30 apod. Polyesterový mesh je kompromisní materiál - při pádu se okamžitě trhá, má nízkou teplotu tavení, takže při pádu ve vyšší rychlosti se napeče na kůži. Ale je lehký a velmi, velmi vzdušný - totálně prodyšný - a levný. Dokonce i ti výrobci, kteří bezostyšně prodávají polyesterové oblečení pro běžné ježdění v případě polyesterových meshů udávají použití "do města". Proč? Rychlosti do cca 50km/h. Oni vědí, že to není oblečení na nic jiného než na skůtra a i tak kompromisní. Každá kožená bundička bude lepší volba z pohledu bezpečnosti ale meshová bunda je co se týká komfortu v horkém létě skvělá. A proto se prodávají a používají. Na cestování rozhodně nedoporučujeme. Ale i v této kategorii je vývoj - někteří výrobci zařadili do nabídky oblečení vyráběné z jiných materiálů, které tvoří síťovinu - první s tím začal OEM dodavatel BMW před asi 10 lety, který začal zkoušet látky AirTex - nejdříve na bázi kovů, potom aramidových a nakonec PVC vláken. Americký KLIM již několik let vyvíjí materiál s maximální odolností a maximální vzdušností - na bázi kevlaru. Nyní je již v komerční nabídce na rallye oblečení a skutečně se nedá prodřít ani třením roztavit a jeho prodyšnost je úžasná ale to za cenu omezeného komfortu a příšerné ceny. Sám Klim potřeboval pro "městskou" bundu meshový materiál a použil vlastní vývojovou verzi úpletu z uhlíkových vláken Karbonite, která sice není tak odolná jako kevlarová látka ale je podstatně komfortnější.

Odolnost proti dešti:
Ve všech případech prodyšných materiálů se pro motocyklové oblečení musí zajistit odolnost oblečení proti dešti. Použití neprodyšných pláštěnek je vhodné jen při ideální teplotě a pro krátký čas. I při pasivní jízdě na motorce v neprodyšném polyuretanovém oblečení do deště se odparem vodních par z těla člověk tak zapotí, že po relativně krátké době je jedno, jestli je na dešti nebo v pláštěnce ... s tím rozdílem, že promočení potem podstatně víc smrdí.
Jedním z řešení nepromokavosti je použití membrány.

Membrány:
Membrána je tenká vrstva pórovité látky, která je vložená nebo nalepená pomocí laminace na vnitřní straně textilie. Membrána má minimálně kolem 1.5 miliardy pórů na cm2. Póry jsou tak malé, že jsou neprostupné pro tekoucí vodu ale jsou asi 700x větší než molekula páry, která může snadno membránou projít. Takže z vnitřní strany membrána "dýchá" a z vnější strany nepropouští vodu.Membrán je řada typů, které si vzájemně konkurují a to i v rámci produktové řady jednoho výrobce ale zdaleka ne všechny jsou vhodné pro použití na motorce. Vlastně většina z nich na motorku vůbec nepatří..
Důvodem je tlak vody při jízdě. Velmi zjednodušeně se dá říct, že oblečení určené pro turistiku není navržené aby odolávalo dlouhodobě vodě působící pod tlakem vytvářeným např. rychlostí 120km/h, což je rychlost, která je na motorce na dálnici naprosto normální. Při bouři kde by působil vítr o této rychlosti, by šlo o orkán - a jde o bouři, která odnáší domy a pohybuje těžkými předměty. Velmi silný vítr mívá rychlost do 60km/h, což odpovídá rychlosti některých skůtrů. Oblečení na motorku musí zkrátka být mnohem odolnější než oblečení určené např. pro turisty, cyklisty nebo lyžaře. Membrány musí zajistit trvalou ochranu a prodyšnost po dobu mnoha hodin nebo dnů. Na druhou stranu se tolik neřeší hmotnost a sbalitelnost. Pro motocyklové aplikace se používají i prodyšnější materiály na straně vnitřní podšívky.

Konstrukce membránového oblečení:
V případě membrán nikdy není samotná membrána vložená jen tak volně do vnitřní strany oblečení. To by moc dlouho nevydržela.
U oblečení kde membrána není laminovaná a je v oblečení volně vložená, se často používá třívrstvá konstrukce - vnější textil, membrána a vnitřní podšívka, která chrání relativně snadno poškoditelnou membránu. Může jít také o vyjímatelnou vložku s oboustrannou podšívkou nebo může být membránová vrstva pevně všitá v bundě. V obou případech je obtížné řešení vnějšího větrání. Před lety někteří výrobci nabízeli membránové "vložky" i ve verzi dvouvrstvé, kde byla membrána z vnitřní strany nekrytá ale z pochopitelných důvodů to zmizelo, protože životnost takové vložky je velmi omezená. Membrána sama o sobě je velmi choulostivá a nekrytá bez další chránící vrstvy (podšívky) se poškodí a v tom momentu je celá "vložka" k ničemu, protože proteče.

Lamináty:


Druhou možností je použít takzvaný laminát - vnější vrstva (cordura) a membrána tvoří jeden celek díky nalepení membrány k vnější látce působením teploty a tlaku. Pokud má výsledek jen tyto dvě vrsty, jedná se o dvouvrstvý laminát - v tom případě je opět nutné chránit membránu například volně našitou síťovinou nebo jinou prodyšnou podšívkou. A nebo se vnitřní podšívka spojí spolu s membránou a vnější látkou do jedné látky a vznikne trojvrstvý laminát - trilaminát. Lamináty jsou odolnější než jen vrstvený sendvič a jsou i prodyšnější. Tyto materiály jsou určené do nejnáročnějších podmínek a díky využití nejprodyšnějších podšívek jsou i více prodyšné než jiné varianty. Nevýhodou je vyšší tuhost sendviče.

Vnější vrstva má poměrně nízkou smáčivost - což je možné trvale udržovat pomocí speciálního postupu údržby. Látka se tak nepromočí a v pohodě uschne i v náročnějších podmínkách - např. ve stanu.
Materiál vnější vrsty se může vyztužit kevlarovými vlákny, může být dokonce ve strečové verzi a nebo je možné vnější vrstu opatřit keramickými výstupky, které zvyšují odolnost proti prodření. Laminát se dá použít přímo jako vnější vrstva oblečení (zejména pokud se jako vnější materiál použije odolná tkanina) nebo také jako vynavací vložka do jinak prodyšného ale proti vodě neodolného oblečení.

Lamináty se pochopitelně vyrábí nejen s odolnou vnější vrstvou - drtivá většina produkce je právě s lehkou a méně odolnou látkou na vnější straně - takové lamináty najdete na většině outdoorových, lyžařských nebo cyklistických kompletů. Ale na motorky má toto řešení jednu nevýhodu - odolnost proti prodření. V případě vnější vrstvy na bázi polyesteru nebo i nylonu s nižší denzitou, znamená pád okamžité a rozsáhlé poškození. Cordurový laminát nebo dokonce laminát s aramidovými (kevlarovými) vlákny vetkávanými do úpletu je mnohonásobně pevnější a odolnější. I těžké pády ve vysoké rychlosti obvykle oblečení přežije bez zásadního poškození a oprava v servisním centru je potom relativně snadná. Lehké laminátové převleky se při pádu během vteřiny roztrhají na cáry. S tím je potřeba počítat. Ale jsou mnohem lehčí a skladnější - což je zásadní výhoda. V případě převleků (prakticky jde o prodyšnou pláštěnku do deště) to zase tolik nevadí - pod ní je odolné oblečení. Pokud je ale laminát jako jediná horní vrstva, měl by být odolný a vydržet i pád v rychlosti na silnici.

Lamináty jsou v zásadě naprosto vodotěsné po dlouhou dobu (prakticky nekonečnou) a limitované jen mezním tlakem vody. Jejich konstrukce vyžaduje speciální výrobní postupy - svařování, lepení švů z rubové strany a to samé platí v případě oprav.

ZIPY:
Na oblečení nejvyšší třídy obvykle najdete všechny tyto materiály v kombinaci a také naprosto nepromokavé zipy nebo zipy se zesílenou ochranou proti vnikání vlhkosti kryté légami. Léga je v textilu označení pro pruh látky, který např. kryje knoflíčky u košile nebo vytváří zesílenou vrstvu. U outdoorového a motocyklového oblečení se pomocí překrývacího pruhu látky kryjí zipy nebo knoflíky proti náporu vody. Léga podstatně zesiluje ochranu proti stříkající vodě a pokud je dobře ušitá, dokáže zabránit vnikání vody do oblečení i při použití obyčejného nevodotěsného nebo částečně krytého zipu. Zcela vodotěsné zipy (např. YKK Aquaseal nebo Titex Tizip či starší GoreTex LockOut) jsou sice 100% vodotěsné i při tlaku při jízdě na motorce ale nejsou tak komfortní jako obyčejné (jsou obvykle tuhé a hůř se otevírají a ještě hůř zavírají) a jsou poměrně drahé. Dříve populární LockOut na oblečení nejvyšší třídy byl doslova nepoužitelný pro adventure aplikace, protože zaprášený nešel vůbec zavírat. Aquaseal je vůči prachu a písku rezistentní ale zase nevypadá tak hezky a poměrně složitě se všívá díky nutné "garáži" na jezdec na konci dráhy. Zipy kryté PVC légou jsou lepší než úplně nekryté ale léga má vlivem slunce a tepla tendenci k rozestupování (smršťuje se a otevírá štěrbinu na dráhu jezdce a tím zvyšuje riziko proniknutí vlhkosti nebo dokonce protečení). Tyto zipy najdete na zejména goretexovém oblečení nejčastěji ale když se podíváte podrobně, uvidíte malou štěrbinu kterou se protahuje jezdec zipu a ta není prostě 100% vodotěsná. Ale jako ochrana proti stříkající vodě stačí. Ale pokud se takový zip opatří ještě pevnou textilní légou, jde o řešení, které je považované za naprosto odolné proti vodě pro motocyklové použití, protože se nepředpokládá, že by za jízdy pršelo zezadu dopředu nebo voda stříkala zezadu z boku. Pokud by ale voda vnikla pod dostatečným tlakem a po dostatečně dlouhou dobu pod textilní légu, dříve nebo později by takový zip minimálně propustil vlhkost a mohlo by dojít ke zvlhnutí věcí třeba v kapse. Chytrou konstrukcí se dá takové situaci zabránit i bez použití 100% vodotěsného zipu - příkladem jsou např. spodní přední kapsy na oblečení Klim Badlands, kde výrobce posunul zipy na vnitřní straně přehybu (vlastně légy) kapes. Zip je tedy až za ohybem látky přehnuté o 180° a šance na vniknutí vody a navlhnutí obsahu kapsy je prakticky nulová a přitom zip se dá pohodlně ovládat jednou rukou a nijak netlačí - což by se 100% vodotěsným zipem neplatilo.

Větrání:
Čím více má oblečení větracích otvorů, tím je univerzálnější - samotný trilaminát nenabízí dostatečnou prodyšnost ani při relativně velmi mírné fyzické aktivitě. Možná pro super štíhlé ženy při pomalé chůzi. Při jízdě na motorce, kde působí psychické vypětí a nebo dokonce fyzická únava při jízdě offroad, jsou požadavky na odpar stejné jako u náročnějších sportů.  Žádný nebo jen malý větrací otvor je záruka toho, že člověk bude s oblečením nespokojený a bude se v něm potit.

Poznámka autora textu: "Já mám na tohle nezapomenutelný zážitek před asi 13 lety, kdy jsme jeli v létě na Korsiku a vybavili se trilaminátovým oblečením úplně bez větracích otvorů. V té době to byla naprostá špička a novinka. V Alpách v dešti naprostá pohoda ale v Itálii a potom na Korsice ve třicetistupňových vedrech to bylo šílené. Pot z těla tekl do bot doslova proudy. Bylo to jako v sauně. Byli jsme čtyři lidi na dvou motorkách ve stejném oblečení a všichni jsme celou dovolenou jezdili v tričku a v kraťasech, protože to fakt nešlo.  Takhle se dá jezdit možná někde ve skandinávii při teplotách pod 20°C a v dešti ale když je plné léto, bylo to nepoužitelné.

Externí ventilace u motocyklových laminátů prostě musí být a musí být v proporcích k podmínkám venku a také k tělesným dispozicím konkrétního člověka pro konkrétní jízdní styl. Nejnovější modely trilaminátového oblečení Klim mají 10 velkých větracích otvorů jen na bundě a dokáží navodit pocit jako by člověk na sobě ani laminát neměl a jel jen v chráničích. Ale velké ventilační otvory mají také spoustu nevýhod - jsou drahé, rozepnuté zhoršují střih oblečení na těle, pokud nemají spočítané poměry nasávaného a vyfukovaného vzduchu tak se oblečení nafoukne jako balón a nebo ventilace vůbec nefunguje, zvyšují riziko poškození zipu a při nedopnutí riziko protečení a pokud jsou otevřené, tak snižují odolnost oblečení při pádu.
Podle umístění větracích otvorů se také dobře určí, jestli se jedná o oblečení určené na "enduro" nebo cesťák nebo na sportovní motocykl. Pokud jsou větrací otvory jen nahoře u ramen, je jasné, že to je oblečení určené na motorku, na které se leží a rameny člověk jede do proudu vzduchu a otvory na jiných místech by neměly smysl. Také oblečení primárně určené pro ježdění v deštivých oblastech - např. Irsko, Skotsko, Skandinávie jsou vybavené menším počtem větráků než oblečení univerzální. Důvodem není jen cena - větrací otvory zvyšují cenu docela podstatně ale také riziko vniknutí vody, kdy stačí mít nedovřený zip a než člověk zastaví, je celý mokrý. V některých podmínkách prší prakticky neustále a nemá smysl vůbec větráky otevírat resp. je na oblečení mít. Dobře navržené ventilační otvory se správnými rozměry a konstrukcí opravdu umožní komfortní použití laminátového oblečení i v maximálních teplotách - pokud člověk jede. V některých situacích je lepší i větrací otvory vůbec neotevírat - při určité teplotě vzduchu (přes 40°C) je nápor horkého vzduchu horší než nechat otvory zavřené nebo částečně zavřené. My jsme např. testovali laminátové oblečení v pouštních podmínkách při teplotě 44°C ve stínu a člověk při zavření ventilačních otvorů nemá takovou spotřebu vody ani se tak rychle neunaví, jako když na něj fouká horký "fén" přímo na tělo. Pokud se zastaví, je to jedno co má člověk na sobě, i kdyby to bylo tričko. Nicméně zajímavé bylo, že i při offroad jízdě čistě v písku (Chegaga - Maroko), kde se tlačily zapadnuté motorky, odpadali jezdci v dresech rychleji než jezdci v na první pohled nekomfortních laminátových nebo jinak méně prodyšných kompletech. Tělo si pod oblečením vytvoří určité mikroklima a člověk se cítí lépe, než když má na sobě jen síťovanou chráničovou košili. Ale to jsou extrémní podmínky. Pochopitelně při dešti a zejména v extrémních lijácích je laminát obrovská výhoda. Zatímco se ostatní pod mosty převlékají a svlékají do prádla aby si natáhli "vložky" do kalhot a šlapou v kalužích vody, člověk v laminátu si zapne ventilační otvory a je připravený na nejhorší - i kdyby to mělo trvat celé dny. Laminát vůbec nenasákne vodu (pokud je správně udržovaný - o tom by mohlo být také nějaké pokračování) a uschne do rána i když se spí ve stanu. To je další nevýhoda klasické cordury - promočené oblečení se večer zavěsí na ramínko třeba někde v penzionu a pokud se netopí, což se v sezóně v Alpách netopí prakticky nikdy, ráno když je krásně člověk vyráží ve stejně mokrém a studeném oblečení v jakém přijel večer a často se musí vzít i ráno nepromokavé vložky i když je krásně a neprší - na dobu než to jízdou na člověku uschne. Laminát je ráno 100% suchý.

Rozdíly mezi membránami:

Je asi jasné, že přes membránové oblečení se nemají používat žádné další pláštěnky a další vrstvy membrán, pokud člověk nechce, aby mu vodní páry kondenzovaly mezi vrstvami.
Ovšem velmi důležité je vědět, že všechny membrány nejsou stejné a tak, jak se liší svým určením (na turistiku, na lyže, na motorku), tak se také liší svým principem. Můžeme se na to podívat někdy příště a napsat článek o textilních membránách ale v tomto úvodním nemá smysl rozebírat rozdíly mezi technologiemi, rozdíly mezi Goretexem, Sympatexem, OmniTechem, G2XT atd. Možná na toto téma stačí říct, že jsou mikroporézní membrány (hydrofobní) a monolitické neporézní typy. U těch neporézních se pomocí difůze transportují molekuly vody na druhou stranu. Membrány v posledních letech oproti těm ze začátku mají zesílenou ochranu proti znečištění mastnotou, typicky mastnotou z lidského těla. To je největší nepřítel všech membrán. Díky praní ve speciálních přípravcích resp. látkách které obnovují povrchové napětí se dosáhne velmi slušné životnosti a díky potažení membrány uhlíkovou vrstvou se nečistoty a mastnoty nedostanou až k vlastní membráně. Některé typy membrán mají také jinou prodyšnost při nízké vnitřní vlhkosti než při vysoké. Řada uživatelů zjistila, že když se trošku zapotí, tak oblečení začne dýchat podstatně víc, než když si ho oblečou na suché tělo.
Nutno také říct, že některé membrány zejména asijského původu nejsou žádné membrány ale spostě řečeno obyčejný igelit. Mnoho takzvaných "klimamembrán" v levných asijských moto-bundách je perforovaný mikrotén. Jak asi taková "membrána" funguje si dovedete představit. A pokud se výrobce zaštítí některou značkou opravdové membrány, která nemá v Evropě rozšířenou právní ochranu, může prodávat své nefunkční textilní oblečení prakticky bez rizika. A to je ještě podpořeno přejmenováním výrobků těchto dílen na "značky" podle přání dovozce, které se pak na evropských trzích prodávají jako "značkové". Když se k tomu přičtou aplikace skutečných membrán určených ale pro jiné použití (např. pro turistiku) do motocyklových oděvů... ... z důvodu zvýšení zisku...
Tak se není čemu divit, že lidi po pár zkušenostech membránám moc nevěří. A někteří prodejci těchto paskvilů to jen podporují tím, že lidem říkají, že membrána na motorce vydrží jen hodinu a že žádné oblečení nevydrží celý den jízdy v dešti apod.
To jsou nesmysly!
Motocyklové oblečení se správnou membránou vydrží libovolně dlouho - pokud nedojde k překročení tlaku resp. ekvivalentní výšky vodního sloupce, který na oblečení působí nebo vzniku kapiláry např. ne zcela vodotěsným zipem apod.

Ochranné prvky:
Samostatnou kapitolou jsou ochrany proti zranění - počínaje zesílením nejvíce namáhaných částí oděvů - tedy částí kde jsou klouby a vlastní chrániče.
Zesílení materiálu se používá v místech, kde je předpoklad že dojde k prvotnímu kontaktu při pádu - lokty, ramena, kolena. Výrobci používají různé metody, jak tyto partie zesílit. Od prostého prošití další vrstvou Cordury, přes zesílení pevnější verzí látky (třeba s vyšší denzitou) až po použití materiálů, které jsou specificky vyvinuté na tyto účely. Zesílení druhou vrstvou se používá celkem běžně, pokud se použije materiál s denzitou kolem 1000D, je to řešení i celkem komfortní. V případě AFT úpletu může být zachovaná i velmi slušná prodyšnost. Obvykle to výrobci příliš neřeší, protože používané protektory jsou samy o sobě velmi kompromisní co se prodyšnosti týká, tak v těchto partiích nedbají moc na prodyšnost vnější látky.
Výrazně lepším řešením je ale použití např. cordury s vetkávaným kevlarovým vláknem, které se říká Armacor. Tato látka je mnohem pevnější než obyčejná cordura, vyrábí se výhradně v provedení třívrstvého laminátu s GTX membránou ProShell a je radikálně dražší než obyčejný trilaminát. Někteří výrobci jí používají i na samotné panely ze kterých se šije vlastní oblečení - v různých poměrech. Třeba jen od zesílení loktů a ramen, přes použití Armacoru na zádovém panelu, přes poměr 50/50 až po 100% oblečení z Armacoru. Čím je Armacoru více, tím se zvyšuje odolnost oblečení ale také jeho hmotnost a snižuje komfort, protože Armacor není pružný. Prodyšnost má stejnou jako normální cordurový laminát ale podstatně vyšší je jeho cena. Pro představu, oblečení vyrobené ze 100% Armacoru je Klim Adventure Rallye a je to v současné době nejdražší sériově vyráběné textilní motocyklové oblečení na trhu s cenovkou cca 2500EUR.


Další úrovní zesílení je použití čistě kevlarových nebo obecně aramidových látek. Armacor je v principu cordura, kde každé čtvrté nebo páté vlákno je nahrazeno silnějším kevlarovým vláknem. Z druhé strany je nalaminovaná membrána a podšívka. To ale nemá na pevnost vliv. Cordurová část úpletu je v denzitě 500-700D (vyrábí a prodává se několik verzí které se měnily i v průběhu let). Existují ale také látky, které jsou čistě kevlarové nebo s větším poměrem kevlaru k nylonu nebo corduře. Tyto látky se obvykle nevyrábí v nekonečných rolích ale jako kusy - čtverce. Takže se nehodí pro výrobu celých dílů oblečení, protože se nedají stříhat tak, jako materiál v roli, nedá se optimalizovat prořez - dochází k velkému odpadu. Ale jsou extrémně odolné. Používají se třeba jako zesílení v rukavicích, kde je použitá síťovina na vnější straně - pochopitelně u výrobců, kteří vyrábí věci které mají být funkční a ne nejlevnější. Kevlarová látka sama o sobě moc hezká není ale překrytá klidně i polyesterovým meshem ničemu nevadí, protože v případě pádu mesh okamžitě zmizí ale kevlarová látka se neprodře. A u rukavic nebo bot nevadí, že se tento materiál dodává jen v malých čtvercích.

Další úrovní zlepšení ochrany je použití kevlarové látky, kde se na vnější straně "napaří" keramické destičky. Tato technologie je na trhu již téměř 20 let ale v oblasti motocyklového oblečení se používá jen něco málo přes 10 let. Její původ je jako u jiných materiálů z oblasti vojenské výroby. Říká se jí Superfabric a vyrábí jí americká firma HDM ve své singapurské továrně pro celý svět. Vynálezce (materiálový vědec z Minesoty v USA) přišel na metodu hromadné výroby látky zesílené keramickými prvky, které v první řadě měly zabránit proříznutí nožem, propíchnutí např. injekční stříkačkou apod. Keramické destičky různých tvarů a různé hustoty a barev se pod tlakem lepí do struktury nosné látky pod tlakem pomocí speciálního epoxidu. Je to velmi zjednodušené, vlastní výroba je složitější. Výsledkem je například 100% kevlarová nosná látka pokrytá např. šestiúhelníkovými destičkami keramiky, které se téměř dotýkají jedna druhé. Díky malým mezerám je látka ohebná, díky konstrukci také prodyšná a vodotěsná.
Odolnost Superfabricu proti prodření je 4-14x vyšší než čistý Kevlar (podle toho jaký typ destiček se použije) a ten je sám o sobě neskutečně odolnější než jakékoliv jiné textilní materiály. V případě motocyklových aplikací se dá říct, že Superfabric je třením vznikajícím při pádu prakticky nezničitelný. Nic lepšího na ochranu kritických míst na oblečení v současné době neexistuje. Jedinou nevýhodou kromě ceny a omezené dostupnosti je fakt, že keramické výstupky používané zejména na prvních generacích moto oblečení měly tvar jehlanů a keramika je o dost tvrdší než lak na plastech našich motocyklů. Takže tento materiál fungoval jako kosmický šmirglpapír. Úpravou tvaru destiček se dosáhlo toho, že nebezpečí poškrábání laku je téměř nulové ale i tak je potřeba dát si na to pozor a vědět to.


Chrániče:
Co se týká chráničů, tak tomu se budeme věnovat v samostatném článku, protože to je docela rozsáhlá problematika. Dnes jen můžeme říct, že sebelepší oblečení bez certifikovaných chráničů určených pro konkrétní druh ježdění neplní svojí funkci. Chrániče jsou kriticky důležitá součást výbavy jezdce a při jízdě offroad v kamení a hlíně je hazard je nepoužívat a naopak některé chrániče určené na offroad nejsou vhodné na silnici, kde dochází k vlivu teploty třením o asfalt, což v terénu prakticky nikdy. Většina motocyklových kompletů určených skutečně pro adventure použití nabízí dostatečnou volnost a možnost úpravy obvodů tak, aby bylo možné použít např. samostatné motokrosové kolenní a holenní chrániče apod. Některé bundy nabízí možnost výměny límce za verzi, která je kompatibilní s chráničem krční páteře - kterému se říká podle modelu prvního výrobce NeckBrace. Některé bundy mají integrované hrudní chrániče, některé dokonce kompletní chráničové košile. Chrániče mohou mít tvrdý materiál na vnější straně (hardshell) nebo používat pokročilé materiály, které při nárazu rozvádí energii do stran, mění denzitu, deformují vnitřní mřížku a absorbují energii nárazu a minimalizují přenos energie nárazu do kloubu, páteře, hrudní kosti nebo jiných částí těla. Příště se budeme zabývat chrániči, výhodami a nevýhodami chráničových košilí, různých řešení různých výrobců, materiálů atd.

Závěr?
Jak jste asi pochopili z poměrně rozsáhlého textu článku (a to se dá říct, že je to doslova letem-světem), tak problematika motocyklového textilního oblečení je docela složitá a plná kompromisů.
Člověk si musí vybrat jestli chce špičkovou ochranu při pádu na silnici nebo v terénu nebo obojí, vyšší nebo nižší prodyšnost v horku a  ochranu proti dešti s větším nebo menším komfortem změny mezi těmito situacemi. Musí si vybrat jestli mu záleží na hmotnosti oblečení, další výbavě, komfortu pohybu, životnosti a zejména ceny.
Protože posledních deset let neděláme prakticky nic jiného než membránové oblečení, máme docela zkušenosti a sami zkoušíme všechny novinky na trhu na našich cestách a ježdění. Máme zkušenosti s podporou výrobců, opravitelností a víme, které materiály jsou osvědčené řadu let a které jsou zastaralé. Pokusíme se vám nyní popsat jednotlivé kategorie textilního membránového oblečení s hlavními výhodami a nevýhodami....tak jak to skutečně vidíme z praxe. Oblečení bez ochrany proti větru a dešti stejně jako oblečení čistě pro sportovní využití zařadíme jen pro doplnění ale jsou to samostatné kategorie..

Naše doporučení:

1. Textilní oblečení do horka bez ochrany proti větru, chladu a dešti.

Super varianta pro ježdění po městě nebo na kratší výlety v ideálním počasí. Z bezpečnostních důvodů je lepší varianta vynechat polyesterové mesh materiály při použití na silnici. V terénu se polyester používá naprosto běžně ale je nutné použít samostatnou chráničovou "košili" a enduro kolenní chrániče. Pád ve vyšší rychlosti na silnici obvykle znamená propálené a okamžitě potrhané textilní panely a ochranou jsou jen nezávislé chrániče na těle. Pokud nejsou - tak to bude moc a dlouho bolet. Varujeme před použitím necertifikovaných "chráničů" z kusu vystřižené pěnové gumy. To možná stačí na 50ccm skůtr ale ani do městského provozu ne.
Z naší nabídky v této kategorii doporučujeme vyzkoušené: Klim Dakar, Induction, Stadler Sun+Shine, na sezónu 2017 pak přijde Touratech Companero Desert, Rukka AirAll..

2. Textilní komplety s nevyjímatelnou všitou vložkou s membránou

Bez ohledu na to, jestli se jedná o oblečení z vnější vrstvy z Cordury nebo z jiných materiálů, považujeme tuto kategorii textilního oblečení za zcela zastaralou a ve všech ohledech překonanou. Je úplně jedno, jestli výrobce dodává takové oblečení s vyjímatelnou "teplou vložkou" nebo ne - všitá membrána a zejména membrány "igelitového" typu jsou v takovém oblečení doslova peklo. Je také úplně jedno, jestli výrobce opatřil vnější materiál větráky, které mají "ochlazovat" vnitřní membránovou vložku. Pokud membrána funguje jak má, tak jsou naprosto k ničemu a pokud nefunguje, tak také. Certifikované Gore-Tex oblečení s všitou vložkou Z-Liner nesmí mít větrací otvor přes membránu (a pokud to někdo dělá, je to známka toho, že se nejedná o certifikovaného výrobce ale fake) a  i když se takový typ oblečení stále skvěle prodává třeba v Belgii, Holandsku nebo Anglii, je to nejméně komfortní typ textilního oblečení, které se dá pořídit. V horku se jezdec paří a v dešti vnější vrstva promokne, nasákne a protivně chladí. O váze ani nemluvě. Po dešti se vložka nedá vyndat. To je opravdu historie...
Z naší nabídky: už naštěstí nic takového v nabídce nemáme

3. Textilní komplety z obyčejného materiálu na vnější vrstvě s vyjímatelnou membránovou vložkou

Podstatně lepší varianta než předchozí ale výrobci často pokažená absencí dostatečného počtu ventilačních otvorů a pochopitelně v případě vložek "igelitového" typu zabitá naprostou neprodyšností. Cordurová vnější část a vyjímatelná goretexová vložka Z-Liner (ukryté v typické stříbřité krycí látce) patřily ke špičce pro adventure cestování před 10-12 lety - typicky BMW Rallye2.
Výhody: cena, odolnost vnějšího oblečení pokud je opravdu z Cordury, malé rozměry a hmotnost vyndavací GTX vložky.
Nevýhody: vnější vrstva promokne, ztěžkne a dlouho schne, oblékání a sundávání vložky do kalhot se neobejde bez striptýzu do spodního prádla - obvykle již za plného deště včetně sundávání bot atd. Prodyšnost i goretexové vložky je v případě Z-Lineru horší než u laminátů a neexistuje možnost větrání GTX vrstvy - výrobce jí přímo zakazuje. Jediná úleva je rozepnutí vložky do bundy vpředu ale pod rukávy to jde jen u laminátů. V současné době nevíme o žádném výrobci, který by kombinoval standardní vnější Cordurovou vrstvu s laminátovou vnitřní vložkou.
Z naší nabídky: již nic kromě doprodejů např. Dane Toresso nebo Rukka Kalifornia/Kalimus apod.

4. Textilní komplety ze superprodyšného vnějšího materiálu (Cordura AFT/AIR) s membránovou vložkou

Tento typ oblečení považujeme za ideální do převážně horkého počasí uprostřed sezóny včetně výletů do Alp apod. Naprosto ideální pro lidi, kteří nemusí jezdit když je škaredě. Obvykle se kombinuje s tradiční GTX vložkou Z-Liner ale stále častěji s laminátovou (2 i 3 vrstvou) ale z lehkých a proti pádu neodolných materiálů. V poslední době bývají laminátové vložky i ve strečovém provedení - což ještě zvyšuje komfort. Odolnost vložky není potřeba - vložka se nosí pod vnější vrstvou, ne na ní.
Výhody: fantastická prodyšnost, nízká hmotnost a komfort vnější vrstvy. Čím je vyšší podíl Cordury AFT nebo Cordury AIR, tím je komfortnější. Laminátové vložky do bundy se obvykle dají použít jako samostatně nositelné volnočasové oblečení. Prodyšný materiál vnější vrstvy po dešti uschne za velmi krátkou dobu (cca 15 min. jízdy).
Nevýhody: Cordura AFT/Air se je náchylná na potrhání vláken (podobně jako se poškodí např. funkční tričko o suchý zip). Nemá to vliv na funkčnost ale na estetiku. Průjezd křovím se obvykle podepíše na vzhledu bundy, která bude dříve nebo později na těchto místech "chlupatá". Materiály jsou dražší a vnější vrstva naprosto nechrání proti chladu nebo dešti - ani na krátkou dobu. Omezená nabídka barev. Oblékání vložky do kalhot má stejné nevýhody jako u předchozí kategorie.
Z naší nabídky: Rukka řada AIR - Airman, Airway, Airman, Airock

5. Textilní oblečení s membránovým převlekem

Logické nevýhody vložek popsaných v předchozích kategoriích se výrobci někdy pokouší vyřešit použitím převlekové bundy a kalhot (podobně jako kdyby šlo o pláštěnku nebo dvoudílný nepromok) přes více či méně prodyšný textilní komplet.
Při použití nejlepších materiálů jde o fantastickou kombinaci s nejvyšším rozsahem použitelnosti - vnější převlek z laminátu nenasáhne vodu a spolehlivě chrání proti větru i dešti celé dny, pokud je doplněný ventilačními průduchy (což např. Gore-Tex dovoluje) je komfortní i při často se měnících podmínkách, protože průduchy se snadno větrá vnitřní textil s chrániči.
Výhody: nejvyšší rozsah teplot, vysoký komfort při použití vnitřního kompletu s chrániči pokud je ze superprodyšného materiálu nebo nejvyšší odolnost pokud je z kevlarového meshe. Obvykle samostatně využitelný převlek pro volnočasové aktivity nebo např. i další sporty včetně zimních. Dvě vrstvy se vzduchovou mezerou lépe chrání proti chladu. Princip se používá také při použití sportovního oblečení nebo chráničových košil (např. enduro) s nepromokavým převlekem z méně odolných ale lehčích laminátů nebo odolnějších ale těžších, které vypadají jako normální laminátové oblečení - ale bez chráničů.
Nevýhody: sbalený převlek (zejména pokud je z odolného cordurového laminátu) je objemnější než vložky a zabírá místo v zavazadle. Jen málo výrobců má vyřešené snadné oblékání kalhot přes boty, komfort dvou vrstev je nižší stejně jako rozsah pohybu a zejména při použití kombinace cordurového trilaminátu na vnější převlek a Cordury AFT na vnitřní je vysoká i cena protože se jedná de facto o čtyři kusy plnohodnotného oblečení.
Z naší nabídky doporučujeme: Touratech Companero World2, Stadler Concept Evo,  Klim Traverse, Overland, GTX Overshell (vše s použitím enduro chráničů) nebo lehčích GTX převleků Forecast nebo Stowaway.

6. Laminátové komplety

Lehčí a levnější dvouvrstvé nebo dražší a odolnější trojvrstvé lamináty (tzv. trilamináty) jsou ideální do proměnných kontinentálních podmínek a čím jsou podmínky horší (více chladu a deště), tím jsou lepší a lepší.
Lamináty prakticky nenasáhnou vodou, pokud je na vnější vrstvě Cordura nebo dokonce Cordura s kevlarem, jsou velmi odolné a čím více mají ventilačních otvorů a chytřejší konstrukci, tím více jsou univerzálně použitelné.
Laminátové oblečení s minimem ventilačních otvorů je určené prakticky jen pro oblasti se stálým deštěm a statickou jízdou po silnici. Tam je minimum zipů výhodou - snižuje riziko zatékání. Použití takového oblečení v horké Itálii je ale nekomfortní.
Oblečení z nejodolnějších materiálů ale také nemusí být komfortní - kevlarové lamináty jsou tuhé a ideální je kombinace různých laminátů v různých zónách a to včetně strečových.
Výhody: fantastické vlastnosti při dešti, nenasáhne, rychle oschne a při použití špičkových materiálů jde o nejodolnější a nejbezpečnější oblečení. Místo v zavazadlech nezabírá žádný další převlek nebo vložky, změna konfigurace z tepla do lijáku znamená pozavírat zipy a během minuty je jezdec připravený na průtrž mračen i když předtím bylo +27°C. Po dešti stejně rychle umožní odvětrání a návrat ke komfortnímu režimu v horku.
Nevýhody: vyšší hmotnost zejména při použití chráničů Level2 (což jde kompenzovat využitím principu zavěšení chráničového systému na bederní pás uvnitř bundy), horší opravitelnost (bez použití speciálních strojů prakticky v amatérských podmínkách neopravitelné bez trvalého poškození) což souvisí s úrovní zákaznického servisu a záruk.
Z naší nabídky doporučujeme: Klim Badlands a Latitude (dámská Altitude) jsou naprosto bezkonkurenční. Companero Boreal stejně jako Rukka řady Armas nebo Armaxion (na sezónu 2017 např. Realer) jsou určené a komfortní jen pro použití v dešti a pro univerzální kontinentální sezónní ježdění je nedoporučujeme stejně jako pro adventure cestování ale pro běžné cestování v zemích, kde prší prakticky denně, to může být dobrá volba.

V naší prodejně se snažíme mít skladem všechny námi doporučované varianty v nejprodávanějších pánských i dámských velikostech. Velmi rádi vám ukážeme detaily materiálů, vyzkoušíte si vlastnosti chráničů, ukážeme vám funkčnost úpravy laminátů i přípravky na údržbu.
Jsme tu pro vás každý pracovní den od 10 do 18:30 a rádi vám odpovíme na jakékoliv dotazy. Za dobu existence českého Touratechu jsme vyzkoušeli na desítkách více či méně náročných cest prakticky všechny klimatické podmínky. Naši zákazníci jezdí doslova po celém světě v oblečení od nás a máme zkušenosti snad se vším, co se na cestách může vyskytnout. Úspěšně jsme vyřešili dámské laminátové oblečení velikosti 32 (3XS) i pánský komplet na postavu 170kg a 210cm výšky. Máme zkušenosti s oblečením na na adventure rallye, cestu kolem světa i celoroční cestování po silnicích v létě i v zimě. Zkracovali a prodlužovali jsme konfekční velikosti trilaminátů na míru a opravovali všechny představitelné typy materiálů po pádech...

Jsme specialisté na Gore-Tex oblečení (nejen bundy a kalhoty ale i boty a rukavice), absolvujeme každoroční školení výrobců materiálů a především denně prodáváme oblečení střední třídy i nejvyšší kategorii a víme, za co zákazník platí navíc a dokážeme to ukázat a vysvětlit.
Když si u nějakého modelu nemyslíme, že je dobrý, tak ho neprodáváme a když si ho zákazník objedná, vysvětlíme a upozorníme ho i na to, co se nám nelíbí. V určitých segmentech patříme i na našem malém trhu k evropské špičce v objemu prodejů konkrétních modelů.
Filozofií oddělení textilu v naší firmě je nabídnout a dodat zákazníkovi to nejlepší, co bude potřebovat nejen zítra ale i za rok nebo za dva, kdy se může změnit charakter jeho cest. Nemáme důvod neupozorňovat na nevýhody - textilní oblečení je vždy o kompromisu, naprosto univerzální a ideální oblečení do všech podmínek prostě NEEXISTUJE. A zákazník musí vědět, co je výhodou a také co je nevýhodou toho kterého kompletu, aby se správně rozhodnul a byl spokojený. A my chceme aby byli zákazníci spokojení. Proto neprodáváme šunty z fejkových materiálů s mnohaset procentní marží. Prodáváme to, co sami používáme a v čem jezdíme.

Textile_30

FUNKČNÍ PRÁDLO A STŘEDNÍ VRSTVA

Touratech CZ
Modletice 142, 251 01 Říčany
Exit 11 na dálnici D1 směr Jesenice
GPS: N49° 58.357' E14° 35.350'
(N49° 58' 21.4" E14° 35' 21.0")

724 984904, 602 100677 (objednávky, e-shop, reklamace, zásilky, katalogy)
602 349970 (podpora GPS, oblečení, dig. technika)
605 262600 (backoffice - fakturace, smlouvy, platby)
pevné linky:
272 942086, 272 937614

PO-PÁ: 10:00-18:30h

Objednávky a dotazy na zboží:
objednavky@touratech.cz
Jakékoliv jiné dotazy:
prodejna@touratech.cz